Nacházíte se na západním okraji zaniklé středověké vesnice Hol u hráze bývalého stejnojmenného rybníka, který byl vypuštěn v roce 1842. Zaniklá vesnice Hol patří mezi nejcennější archeologické památky na území Hlavního města Prahy a jedná se o jedinečnou lokalitu svého druhu i na území celé České republiky.
Zaniklá vesnice Hol se nachází v širokém, jen mírně se svažujícím údolí Horoušanského potoka, v současnosti regulovanému. Nadmořská výška se pohybuje mezi 248 - 252 metry nad mořem. Nejvýraznější terénní zlom a převýšení tvoří terasa potoční nivy, jejíž horní hranu samotné pozůstatky statků respektují a nikdy nepřekračují. Dnes jsou pozůstatky vesnice z obou stran lemovány zbytky hrází vypuštěných rybníků, které v krajině tvoří výrazné dominanty.
Pozůstatky vesnice jsou reprezentovány jednak různě výraznými kamennými destrukcemi, jednak sníženinami. Relikty tvoří návesní půdorys na ploše přibližně 500 x 260 m s delší osou orientovanou V-Z. Prostor je z obou kratších stran otevřený a jeho středem protéká, jakož i osu celé vsi tvoří, zmiňovaná vodoteč. Náves je pravidelného obdélného tvaru, přibližně o velikosti 470 x 90 m. Relikty usedlostí jsou řazeny při severní a jižní straně návsi (minimální odhadovaný počet je 21 usedlostí, obr. 2 ). Jednotlivé usedlosti jsou většinou orientované štítovou stranou do návsi a pokračují do hloubky parcely (výjimka domu na parcele X). Je možno sledovat pravidelnost v rozmístění a šířce parcel, kterou tvoří základní modul o délce resp. šířce přibližně 40 až 41 m. (větší a menší parcely opakují tento modul v násobcích či podílech, obr. 3.).
Hol, unikátně dochovaná terénní památka z období vrcholného středověku, prochází nyní procesem prohlašování za Kulturní památkou. Archeologický průzkum zde v r. 2011 prováděl Ústav pro archeologii FF UK, výzkumný projekt podpořila Grantová agentura ČR obr. 10.
Vstup A naučné stezky HOL, u něhož se právě nacházíte, je zároveň 2. zastavení naučné stezky - Macháčová, M. – Macháč, P. 2001: Naučná stezka Klánovickým lesem (3. vydání). Praha. Texty obou stezek se doplňují. Za spolupráci děkujeme manželům Macháčovým:
ZANIKLÉ VESNICE HOL A LHOTA
Zde se nacházíte na dně bývalého Holského rybníka, na jehož břehu se rozkládala vesnice Hol. O této osadě jsou zmínky ve starých listinách v průběhu 14. a 15. století. První psaná zpráva o osadě je z roku 1346, od poloviny 15. století nejsou již o této vesnici žádné zprávy. Poslední zmínka o Holském rybníku je z roku 1785, kdy je uváděn v tzv. josefinském katastru.
Dále na jih, ve vzdálenosti 1,5 km od tohoto místa, se na nejvýše položeném místě Klánovického lesa (někdy též nazývaného Vidrholec) nacházela vesnice Lhota nad Úvalem s farním kostelem sv. Václava. Dnes se toto místo nazývá Na kostelíku patrně na paměť někdejšího kostela. Kostel sv. Václava byl nejprve dřevěný, koncem 14. století byl přestavěn na kamenný. Vesnice Lhota je v mladších pramenech označována jménem Vidrholec, toto jméno po ní získal zdejší les. Osada náležela k tvrzi Květnice, první zmínka o ní je z roku 1352 a v roce 1558 je uváděna již jako zpustlá.
Na ochranu silnice vedoucí od Prahy na Kolín a Kutnou Horu byla v místech bývalé vesnice Lhota postavena myslivna, která stojí dodnes při státní silnici na kraji části lesa Vidrholce nazývaného Škvorecká obora. Tuto oboru obehnali páni z Lichtensteina zdí pro účel chovu vysoké zvěře. Pověst praví, že na stavbu zdi byl použit kámen za zříceniny hradu Skara. Nedaleko myslivny na místě, kde se patrně nacházel kostel sv. Václava, stojí dominanta zdejšího kraje - televizní retranslační věž.
Po vesnici Lhota nezůstaly v lese patrné žádné zbytky staveb.
Dále vede trasa Naučné stezky Klánovickým lesem po červené turistické značce. Po cca 250 m odbočte doleva a po 150 m se dostanete k zastávce č. 3 - Hol. |
správce Webu, 15. 11. 2015 7:44 v.1 správce Webu, 15. 11. 2015 7:45 v.1 správce Webu, 15. 11. 2015 7:45 v.1 správce Webu, 15. 11. 2015 7:46 v.1 |