Karel IV. a archeologická památka Hol v katastru MČ Praha 21

 

Doba Karla IV. byla pro Čechy dobou mimořádného  rozkvětu. Karel IV. byl v roce 1355 korunován císařem „Svaté říše římské“ a jako římský císař - a po své matce Elišce Přemyslovně od r. 1346 český král - přesunul centrum říše do Prahy.

Praha se tak postupně stala jedním z nejdůležitějších center tehdejšího známého západního světa. Navštěvovaly ji tehdy osobnosti jako například anglický král Eduard III či renesanční básník Francesco Petrarca.

S císařským dvorem se rozšiřovalo i město. Populačně a urbanisticky jde o jedno z nejaktivnějších období, v němž vzniklo například celé Nové Město pražské. S rostoucí metropolí rostl také zájem využívat periferii k hospodářským účelům, potřebným pro fungování města. Osidlují se proto i dříve méně výnosné, často do té doby zcela nevyužívané lokality. Takový byl i začátek vsi Hol, založené v době všeobecného rozmachu za vlády Karla IV. přibližně 2,5 km severovýchodně od centra dnešního Újezda nad Lesy a zhruba 15 km východně od Pražského hradu.

Velmi zajímavý je způsob založení Holu, prokázaný novodobými archeologickými průzkumy, který řadí lokalitu pro její zachovalost a vypovídací hodnotu mezi jednu z nejcennějších středověkých památek vesnického osídlení 14. století.  Měření a odkryvy ukázaly, že vesnice byla jednak z velké části kamenná, což je na svou dobu unikátní, a také že byla založena v pravidelném půdorysu kolem obdélníkové návsi o rozměrech 500 x 100 m, kudy protékal potok.  Základní šířka jedné parcely byla zhruba 40 metrů. Celkový půdorys obce se jeví jako propracované dílo jasného geometrického plánu stejně jako dnešní developerské výstavby. Jednotlivé parcely byly pak pronajímány rodinám poddaných.

S Karlem pojí zaniklou osadu Hol nejenom doba vzniku, ale také osoba zakladatele a vlastníka osady Hol, pražského měšťana a královského mincmistra Rotléva, známého v souvislosti se založením Pražské Univerzity (Karlovy) roku 1348. Jako součást nejstarší univerzity na sever od Alp a její budoucí jádro, budovu tzv. Karolina, věnovali univerzitě právě Rotlevové, kteří spolu s budovou Karolina vlastnili také náš Újezd i v té době relativně nedávno osídlenu ves Hol.

Při zakládání vsi Hol šlo pravděpodobně o „developerský projekt“, související s rozmachem metropole a potřebou využít další území v okolí k podpoře jejího rozvoje. Rotlévové byli známí také tím, že jim podléhala těžba stříbra v Kutné Hoře.

Újezd pojí s Karlem IV. i zasvěcení dnes zaniklého újezdského kostela svatého Bartoloměje. Kostel stál v dnešní Staroújezdské ulici, velmi přibližně naproti poště.  Sv. Bartoloměj byl oblíbeným světcem Karla IV. (stejně jako sv. Václav, jemuž zasvěcený kostel stál na Vidrholci — dnes zaniklé Lhotě nad Úvalem - v místě vrcholu stoupání pod základy retranslační věže Českých radiokomunikací při silnici na Úvaly).  Oblibu světce Bartoloměje u Karla IV. dokládá fakt, že získal část jeho ostatků pro Svatovítskou katedrálu v Praze a pro budovaný chrám svátého Bartoloměje v Kolíně poskytl také dvorního architekta Petra Parléře, stavitele pražské katedrály.

Shodou šťastných okolností měl Újezd v roce 2016, kdy si připomínáme 700. výročí narození Karla IV., příležitost otevřít archeologickou naučnou stezku, mapující zaniklou osadu Hol. Lokalita evropského významu, která leží v Klánovickém lese v katastru naší MČ, je nyní označena třemi vstupními informačními tabulemi a devíti stanovišti, které přinášejí informace z nejnovějších studií Archeologického ústavu Univerzity Karlovy.

Naučná stezka byla v roce 2014 - 2015 zbudována péčí okrašlovacího spolku Újezdský STROM ve spolupráci s archeologem Mgr. Michalem Beránkem, za podpory státního podniku Lesy ČR.

Středověký Hol nepřežil propad populace a ztrátu významu regionu po smrti Karla IV. a následných husitských válkách. Počet obyvatel země vlivem válek a následných zmatků velmi poklesl. Badatelé zastávají teorii, že mnoho hospodářsky značně výhodnějších lokalit, například v blízkém Polabí, zůstalo pustých a neobsazených. Tím ztratilo smysl udržovat osídlení málo kvalitních půd v okolí Holu. Osada byla opuštěna. A spolu se minulou slávou Karla IV. a kvetoucí metropole Svaté říše římské zmizela v propadlišťi dějin. 

Paradoxně právě díky tomuto úpadku se zachovala v původní podobě zbytků středověké vesnice ze 14. století, což ji dnes staví mezi nejvýznamnější archeologické lokality střední Evropy.

Lomy nacházející se v okolí Horoušan zřejmě zachránily pozůstatky staveb před rozebráním neboť poskytovali dostatek kamene snadněji dostupného než pozůstatky Holu. Tyto lomy v době Karla IV. kromě stavby samotného Holu poskytly také materiál k budování nejdůležitějších tehdejších staveb — pražské katedrály, Karlova mostu, Mosteckých věží... Z Holu to bylo k lomu cca 4 km, je tedy možné, že obyvatelé Holu, dnešního katastru „Újezd nad Lesy“, byli zhusta pracovníky těchto lomů a mají svůj podíl na nejvýznamnějších stavbách Karla IV - dodnes jedněch z nejvýznamnějších pražských staveb vůbec.

 

Zdroj: materiál k výstavě, muzeum MČ, mh, únor 2016