Vstup C

Nacházíte se na severním okraji zaniklé vesnice Hol. Na tomto místě si můžeme říci něco o historii výzkumu této zaniklé vesnice neboť dlouho byla označována nesprávným názvem „Žák“ a toto povědomí žije ve velké části veřejnosti doposud.

Přehled dosavadního bádání o zaniklích vesnicích na území Klánovického lesa

Vlastivědná literatura uvádí pro oblast Klánovického lesa až čtyři zaniklé vesnice. Jednotliví autoři se liší v počtu uváděných vesnic, v jejich poloze a časovém zařazení. Jednotlivé lokality jsou přitom vzájemně zaměňovány.

Novodobý zájem o zaniklou vesnici „Žák“ i její okolí započal díky Dr. Justinu Václavu Práškovi, který s ní v roce 1875 ve svém díle o okrese Brandýs nad Labem seznámil širší veřejnost a ke studiu představil nalezené písemné prameny (Prášek 1875, 182-185). Koncem 19. století se o Žáku jen velmi krátce zmínil ještě František Kneidel, který jako první spojil její zánik s dobou třicetileté války (Kneidel 1898, 261-266).

V roce 1909 Augustin Sedláček doplnil dějiny mikroregionu o historii dvou vesnic. Prvou je vesnice Lhota nad Úvalem, kterou ztotožňuje s vesnicí Fidrholec (Vidrholec) (Sedláček 1998, 512), druhou vesnice Hole, později známou jako Hol (Sedláček 1998, 228-229). O tři roky později dosavadní poznání rozšířil farář Alois Dostál (1912), který poprvé upozorňuje především na lupiče v lese Fidrholci. Ze zaniklých vesnic zná ale pouze dvě, a to Lhotu nad Úvalem a „Žák“, který naopak – na rozdíl od A. Sedláčka – ztotožňuje s Fidrholcem.

Až v roce 1923 se dostalo „Žáku“ nového velkého souhrnného historického zpracování, a to opět z pera J. V. Práška (1923). O rok později Václav Válek (1924) ve svém článku zmínil na území lesa Vidrholce pouze dvě zaniklé osady, konkrétně Lhotu a „Žák“. To však záhy napravil J. V. Prášek, který znal již čtyři zaniklé vesnice na území lesa Vidrholce (Prášek 1926). Poslední předválečný záznam pochází od Jaroslava Laušmana (1927), jenž mezi jemu známými dvanácti zaniklými vesnicemi v regionu zmiňuje pouze Slavětice a „Žák“.

Krátce po II. světové válce vesnice Hol, Lhota a Slavětice zmínil ve svém díle věnovaném místním názvům Antonín Profous (1947, 586; 1949, 516; 1957, 542). Nejznámější soupis zaniklých vesnic z pera Františka Roubíka (1959, 34) zná zase pouze „Žák“ a Lhotu, kterou však zdvojuje tím, že přidává vesnici Fidrholec.

Archeologický zájem o Klánovický les probudil až Bořivoj Nechvátal v roce 1962, který identifikoval relikty zaniklé vesnice „Žák“ a ztotožnil je se staršími písemnými zmínkami uváděnými regionální literaturou. Bořivoj Nechvátal lokalitu doporučil – mimo jiné díky výbornému stavu dochování reliktů – k budoucímu studiu (Nechvátal 1962). V roce 1969 se dostává nové historické zpracování i činnosti lupičů v lese Vidrholci. Lupiči se měli soustředit na okrádání cestujících na zemské stezce, která lesem procházela. Jejich proslulost byla taková, že se dostali až do českých lidových pohádek jako Petrovští a zvířátka (Laušman 1969). V roce 1973 je proveden záchranný archeologický výzkum při úpravě terénu okolo televizního vysílače v místech zvaných „na kostelíku“, při silnice Praha – Kolín. Bylo zde identifikováno zdivo středověkého stáří spojované vápennou maltou. Po nálezu dvou až tří silně narušených kostrových hrobů byla tato stavba interpretována jako kostel sv. Václava v Lhotě nad Úvalem (Zadák 1973).

Problém zvaný „Žák“

Jméno Žák se v současnosti vyskytuje pouze v pomístním názvu lesního čtverce č. 16 zvaným „V žáku“ (Skružný 2006). Na jehož ploše se právě nachází pozůstatky zaniklé vesnice Hol.

V regionální literatuře je se „Žákem“ spojována údajná písemná zmínka z roku 1615, kdy majitel panství Jirny Tomáš Had z Proseče přiznal 26 lidí poddaných v Jirnech a Žáku s podacím kostelním (Prášek 1875, 182). Ve skutečnosti se v uváděném prameni se tento zápis v přesném znění nedá dohledat, konkrétně není uváděna žádná vesnice Žák (Sedláček 1869, 29). Na základě této Práškovy zprávy pak bylo druhotně usuzováno, že obyvatelé Žáku přispěli již roku 1563 na odlití menšího zvonu v kostele sv. Petra a Pavla v Jirnech. Avšak popisy ani na jednom ze zvonů tuto domněnku nepotvrzují. Větší zvon byl ulit v roce 1562 a opatřen popisem „Briccius Pragensis auxilio divino me fecit“ (Brikcí pražský s pomocí boží mě zhotovil). Na druhé straně zvonu: „Tento zvon jest slit pro čest a chválu boží k sv. Petru v Jirnech nákladem vší obce téhož záduší“, pod tím: “Já jsem cesta, pravda i života vzkříšení. Ej beránek boží, jenž snímá hříchy světa“. Druhý menší z roku 1563 s popisem „Bricceius Pragensia etc“. a na druhé straně: „Tak bůh miloval svět, že syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. Sv. Jan kap. III. Ne nám pane, ale jménu tvému dej chválu. Símě z ženy potře hlavu hada, Adam ztratil, Kristus získal ráj“ (Prášek 1875, 184).

V Berní rule z roku 1654 náleží k panství v Jirnech pouze vesnice Zeleneč (Haasová-Jelínková 1952, 338-339). Oblast dnešního Klánovického lesa je připojena k obci Koloděje, jež připadla pod Lichtenštejnské panství v Uhříněvsi (Haasová-Jelínková 1952, 156). Ani jeden ze majetkových zápisů vesnici Žák nezná. Poprvé spolehlivě se tedy jméno „Žák“ spolehlivě objevuje až ve spojitosti s rybníkem, který se v lese nacházel (Prášek 1923, 49). Lze tedy opodstatněně vyslovit tvrzení, že jméno rybníka „Žák“ po jeho zániku přešlo do pomístního názvu, a nakonec se přeneslo i na pozůstatky zaniklé vesnice ležící na jeho původním dně. Bohužel toto lidové povědomí o vesnici „Žák“ později ovlivnilo i samotné historické bádání.

Dnes však opět víme, že pozůstatky zaniklého osídlení zvané „Žák“ nebo „V žáku“ jsou zbytky staveb historické vesnice Hol. Což potvrzuje zápis v Deskách zemských z roku 1586, který nejen, že vymezuje rozsáhlý areál tehdejšího lesního komplexu Fidrholec – Dubovec – Bor, ale také přímo popisuje cestu lesem vedoucí okolo hráze Holského rybníka a procházející „spáleništěm“ (DZ 67 Q10b). Je proto zřejmé, že pro vesnici údajně žijící ještě v roce 1615 zde není místo.



Přílohy:


 
 
 
 
 Obr. 11.: Dr. Justin Václav Prášek Obr. 14: mapa Holu a okolí  Obr.15: mapa Holu a okolí  16: mapy Holu a okolí 


Literatura:

Dostál, A. 1912: Les Fidrholec. Český Brod. In: Naše Hlasy. Časopis věnovaný zájmům českého lidu. Číslo 27. Ročník XXXII.
DZ - Desky zemské království českého, uloženo Národní archiv
Haasová-Jelínková, M. 1952: Berní rula 18. Kraj Kouřimský díl I. Praha.
Kneidl, F. 1898: Paměti škol okresu Karlínského. Karlín
Laušman, J. 1927: O zmizelých osadách. Brandýs nad Labem. In: Naše Polabí V, 109-110.
Laušman, J. 1969: Bezpečnost za dávných dob v lese Vidrholci u Prahy. Roztoky u Prahy. In: Zpravodaj středočeské vlastivědy a kronikářství, roč. 1, č. 1, 16-19.
Nechvátal, B. 1962: Žák. [Nálezová zpráva]. Archiv nálezových zpráv, Archeologický ústav AV ČR.
Prášek, J. V. 1875: Okres Brandejsský nad Labem. Nástin historicko-archaeologický. Praha.
Prášek, J. V. 1923: Žák. Brandýs nad Labem. In: Naše Polabí I., 34-37, 49-51, 68-70.
Prášek, J. V. 1926: Les Vidrholec. Brandýs nad Labem. In: Naše Polabí IV, 133-135.
Profous, A. 1947, 1949, 1957: Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (A-H; Ch-L; S-Ž). Praha.
Roubík, F. 1959: Soupis a mapa zaniklých osad v Čechách. Praha.
Sedláček, A. 1869: Rozvržení sbírek a berní r. 1615 dle uzavření sněmu generálniho nejvyššimi berniky učiněné. Podle rukopisu desk zemských k tisku upravil August Sedláček. Praha.
Sedláček, A. 1998 (org. 1909): Místopisný slovník historický království českého. Praha.
Skružný, L. 2006: Povídáme si o Klánovickém lese – část 5. Praha. In: Klánovický zpravodaj 7-8, XV. ročník, 11-13.
Válek, V. 1924: Zaniklé osady. Český brod. In: Pátek, F. (red.), „POD LIPANY“ IV. 15-16, 48-49.
Zadák, J. 1973: ZSO Lhota Fiderholec. [Nálezová zpráva]. Archiv nálezových zpráv, Archeologický ústav AV ČR.


Ċ
správce Webu,
15. 11. 2015 8:29
Ċ
správce Webu,
15. 11. 2015 8:29
Ċ
správce Webu,
15. 11. 2015 8:30
Ċ
správce Webu,
15. 11. 2015 8:30
Comments