Vstup B

Nacházíte se na východním okraji zaniklé středověké vesnice Hol u hráze bývalého rybníka Žák, který byl vypuštěn v roce 1842. Na tomto místě je vhodné si říci něco málo o historii této vsi a archeologickém výzkumu, který zde proběhl v roce 2011.

Historické zmínky

Dnes zaniklá ves Hol je v pramenech poprvé uváděna roku 1346, kdy po smrti staroměstského patricije Meinlina Rokycanského byly jeho rozsáhlé majetky rozděleny mezi jeho syny a některé platy ze vsí zároveň určeny pro klášter sv. Ducha v Praze (RBM IV, 667-668). Z textu plyne, že před tímto rokem náležela ves Hol, spolu s blízkými Kolodějemi a Chodovem, Meinlinovi a jeho bratru Václavovi. Roku 1349 je ves Hol, spolu se Slavěticemi a Šestajovicemi, zmiňována v souvislosti se sporem o pastviny, louky a obdělávaná i neobdělávaná pole mezi Sibřinou a Újezdem (Teige 1910, 282-283). Další dvě zprávy pocházejí až z roku 1400 a dokládají, že ves Hol náležela k majetku staropražského patricije Martina Rotleva, který sídlil v Kolodějích. První zpráva se týká vyřešení sporu o pastviny ležící někde mezi vsí Hole a Újezdem (AČ 7, 608). Druhá poddanských platů ze vsi Hole, které byly ve výši 10 kop grošů českých přeneseny k oltáři sv. Erasma v kostele sv. Havla na Starém Městě pražském (LE VI, 180-181). Naposledy je Hol jako existující ves jmenován roku 1408, kdy jej spolu s dalšími vesnicemi Martin Rotlev prodal svému bratru Johánkovi (RT II, 45).

Roku 1437 je zmiňován jen „Hol villam desertam“
jako součást majetku, který po Janu z Koloděj získal jeho strýc Aleš z Koloděj (RT II, 157). Roku 1586 je v deskách zemských, v popise Kolodějského panství, uváděn v lese Fidrholci již jen Holský rybník, kolem jehož hráze vedla hraniční cesta procházející někde v těch místech také místem charakterizovaným jako „spáleniště“ (DZ67 Q10b). S velkou pravděpodobností se jednalo o dnešní areál zaniklé vesnice.

Archeologický výzkum a jeho otázky

Zaniklá vesnice Hol byla doposud nejméně poznanou lokalitou v celém regionu. Přes potenciál, který tato lokalita skrývá, byla dlouhodobě opomíjena (podrobněji Beránek 2011). Nebylo totiž známo její původní jméno, a dokonce byla datována do období raného novověku. Na základě předchozího studia a ztotožnění vesnice Hol právě s relikty dochovanými v poloze „V Žáku“ v Klánovickém lese bylo přistoupeno k archeologickému výzkumu. Prvořadým úkolem tohoto odkryvu bylo ověření chronologie lokality, která byla doposud pouze nepřímá a hypotetická.

Dalšími body sledovanými daným výzkumem bylo testovat dosavadní interpretace povrchově dokumentované situace, dále získat základní představu o míře dochování archeologické situace pod zemí a také blíže poznat materiální kulturu obyvatel vsi. Dílčím cílem výzkumu bylo zjistit způsob, jakým se archeologické situace formovaly, tj. otázka způsobu zániku lokality.

Sonda archeologického výzkumu byla umístěna v SV rohu objektu č. 182 na parcele XVIII (Beránek 2011). Jedná se o parcelu situovanou ve střední části zaniklé vesnice, kde je minimalizováno riziko její chronologické výjimečnosti, a taktéž o parcelu, která byla interpretována jako hmotově a velikostně „průměrná“. Tj., nenacházela se ani na jednom z konců hypotetického sociálního žebříčku středověkých usedlostí. Zaměřili jsme se na stavbu, která byla na základě předchozího geodeticko-topografického průzkumu interpretována jako obytná. V jejím rámci pak na roh přilehající jednak k návsi a dále k jejímu dvorovému prostranství. Toto nároží bylo zvoleno z důvodu, že se zde naskýtá možnost nahlédnout jak do obytné části domu, tak na dvůr usedlosti.

Archeologický výzkumu nám především lokalitu věrohodně datoval do vrcholného středověku, a vyvrátit tím názory staršího bádání, které lokalitu řadilo do raného novověku (Prášek 1923). Archeologický výzkum vedl také k mírnému posunu v interpretaci plochy, kde byla položena sonda č. 1. Původně se zdálo, že se jedná o SV nároží obytné stavby. Na základě nálezu pouze jedné zdi (nikoli nároží), v níž byl nad zemí dochován kanálek, je možné tento prostor spíše považovat za hospodářský přístavek umístěný před obytným domem směrem k návsi. Odlišnost od interpretace geodeticko-topografického průzkumu lze zdůvodnit nepřehledností parcely poškozené částečně výstavbou lesní školky a také nelegálním odkryvem studny v bezprostřední blízkosti sondy. Získaný archeologický materiál pak ukazuje vzorek hmotné kultury používané obyvateli vesnice. Základní formou nádoby byl hrnec s uchem i bez ucha, dále zásobnice, džbány a zvonovité poklice.

Dílčí otázkou na kterou měl odkryv také odpovědět byl způsob zániku této vesnice. Bohužel, v tomto ohledu se nepodařilo získat žádná podrobnější nová zjištění. S jistou mírou pravděpodobnosti se dá říci, že minimálně usedlost XVIII nezanikla násilně, např. požárem, protože pak bychom předpokládali nějakou destrukční vrstvu či formu dochování artefaktů. Je spíše pravděpodobné, že tato usedlost, popř. celá vesnice, byla opuštěna záměrně a s rozmyslem. Tomu by nasvědčovala i značná fragmentárnost a drobnost zlomků keramiky i železa. Ostatní artefakty, pokud existovala další možnost jejich užití, byly jednoduše odneseny.

Archeologický odkryv v areálu zaniklé vsi v poloze „V Žáku“ definitivně zařadil tuto lokalitu mezi jedny z nejcennějších pramenů pro poznání venkovského prostředí českého středověku.



Přílohy:

 
 
 
 
 Obr. 7.: Fotografická dokumentace konečného stavu odkvu domu na parcele XVIII. Patrné jsou zbytky zdiva a drobná kamenná konstrukce v levém dolním rohu (Foto: M. Beránek) Obr. 9.: Průběh dokumentace archeologického odkryvu na parcele XVIII (Foto: L. Beránek). Obr 12: keramické fragmenty z 1.pol. 14 stol, nalezené v zaniklé vesnici Hol Obr.13: keramické fragmenty z 1.pol. 14 stol, nalezené v zaniklé vesnici Hol 


Literatura: 

AČ - Archiv český 7, red. J. Kalousek. Praha 1887
Beránek, M. 2011: Zaniklá vesnice v poloze Žák v Klánovickém lese (Hl. m. Praha), Studia Medievalia Pragensia 10/1, 91-204.
DZ - Desky zemské království českého, uloženo Národní archiv
LE - Libri erectionum VI (1397-1405), ed. A. Podlaha. Pragae 1927.
Prášek, J. V. 1923: Žák. Brandýs nad Labem. In: Naše Polabí I., 34-37, 49-51, 68-70.RBM - Regesta Bohemiae et Moraviae IV (1333-1346), ed. J. Emler. Pragae 1892.
RT - Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae II, ed. J. Emler. Pragae. 1882.
Teige,J. 1910: Základy starého místopisu Pražského (1437-1620). Oddíl I. Staré Město pražské. Díl 1. Praha.
Ċ
ced B_fin.pdf
(13406k)
správce Webu,
15. 11. 2015 8:15
Ċ
mapky B.pdf
(6160k)
správce Webu,
15. 11. 2015 8:16
Ċ
správce Webu,
15. 11. 2015 8:16
Ċ
správce Webu,
15. 11. 2015 8:17
Ċ
správce Webu,
15. 11. 2015 8:17
Comments